Elektromobily svět nespasí. Musíme změnit přístup k dopravě, shodli se odborníci

V ambiciózním klimatickém legislativním balíčku Fit for 55 Evropská komise navrhuje časový horizont pro odklon od automobilů se spalovacím motorem. Návrh počítá s tím, že od roku 2035 se v Evropě již nebudou nové automobily na benzín nebo naftu prodávat. Podle očekávání by je měly postupně nahradit elektromobily a další typy nízkoemisních vozidel. Zatímco elektromobilita je dnes už realitou, do vzdálenější budoucnosti se nabízí i jiná řešení.

„Dalším krokem bude pravděpodobně vodíkový pohon. Teprve ale uvidíme, co to bude znamenat, o elektromobilitě toho víme dnes mnohem více (než o vodíku),“ přiblížila na konferenci Velvet Innovation, kterou pořádalo Jihomoravské inovační centrum, Maria Vassilakouová, zakladatelka společnosti Vienna Solutions.

„Elektroauta jsou dobrým prvním krokem, protože přecházíme od benzínu a nafty k elektřině, která je komoditou. A záleží na tom, jestli ji budeme získávat z uhlí, jádra anebo třeba ze slunce,“ dodal Jan Najvárek, spoluzakladatel BringAuto, Artin a Roboauto.

Elektromobilita není spásná

Účastníci panelové diskuse se zároveň shodli na tom, že „pouhá“ výměna automobilů se spalovacími motory za elektromobily či jiné nízkoemisní dopravní prostředky nebude do budoucna udržitelná ani z hlediska životního prostředí, ani z hlediska dopravy ve městech.

Z hlediska udržitelnosti se s elektromobilitou pojí ještě několik nezodpovězených otázek. Jak upozornil Mubarak Moosa z poradenské společnosti Frost & Sullivan, je nutné ptát se, zda jsou baterie používané v elektrických vozidlech a jejich výroba a další zpracování udržitelné.

„Dokud nepoháníte elektromobily zelenou energií, elektromobilita není řešení,“ upozornil. Vyrobit tolik elektrické energie, navíc z obnovitelných zdrojů, aby vystačila na pohon elektrických vozidel totiž není jen tak.

„Pokud budeme k využívání aut přistupovat stejně jako dnes a jen se posuneme k elektrickým vozidlům, kde najdeme takové množství elektrické energie? Nakonec stejně budeme muset snížit závislost (na autech),“ doplnila Vassilakouová.

Právě nový přístup k využívání dopravy by měl být do budoucna řešením ozelenění mobility, souhlasil CIO ShipMonk David Pavlík. „Vybudovat udržitelnou dopravu není ve skutečnosti jen o mobilitě. Řekl bych, že mobilita tvoří tak 50 procent problému. Tou reálnou výzvou je změnit to, jak o mobilitě přemýšlíme a k čemu ji využíváme,“ uvedl.

Méně aut a dodávek

Změna musí nastat zejména ve městech.

„Města se musí stát méně přívětivá k autům, a naopak více otevřená multimodální dopravě,“ dodal Michal Závišek ze společnosti Honeywell.

Problémem, se kterým se města v současné době potýkají, je jak velký počet vozidel, tak nedostatek prostoru. Situaci navíc zkomplikovala koronavirová pandemie. Lidé jednak začali více využívat automobily, aby se vyhnuly cestování ve veřejné dopravě, a jednak značně narostla poptávka po dovážkových a kurýrních službách.

„S rostoucí poptávkou po nakupování on-line se města zaplnila dodávkami kurýrních služeb, a to je něco, co budeme muset řešit,“ uvedla Vassilakouová.

Podle Pavlíka by se měli lidé zamyslet nad tím, jestli si nutně musí nechat zboží dovézt.

Řešení se nabízí ale i na straně dopravců. Podle Najvárka problém ztěžuje fakt, že existuje mnoho kurýrních společností, které doručují zboží do stejných oblastí. „Ideální by ovšem bylo, aby působila jedna kurýrní společnost na jednu oblast,“ popsal.

Barcelona a belgická města jako vzor

Před městy tak stojí několik nelehkých úkolů. Zaprvé přesvědčit lidi, aby méně jezdili autem, do obchodu si raději zašli a změnili svůj přístup k využívání osobní dopravy. A zadruhé dobudovat potřebnou infrastrukturu pro elektrická vozidla, jako jsou dobíjecí stanice, a přizpůsobit veřejný prostor novým zeleným využitím.

Podle Vassilakouové jsou ale na dobré cestě. „Evropská města jsou v zavádění udržitelných řešení v mobilitě stále úspěšnější a připravují se na zelenou transformaci,“ uvedla. Příkladem takových řešení může být služba autobusové přepravy na vyžádání skrze aplikaci. Ta by podle požadavků zájemců vytvářela ideální trasu, po které je autobus přepraví.

Co navíc odbornice na městskou mobilitu a plánování ocenila, je probíhající spolupráce a výměna know-how mezi evropskými metropolemi. Například Vídeň, kde působila v komunální politice, pravidelně spolupracovala s Prahou a dalšími evropskými městy, jako je Londýn, Stockholm, Oslo nebo Barcelona.

Právě od Barcelony by se mohla ostatní města učit. „Belgická města a Barcelona soutěží o první místo v udržitelných a inovativních řešeních, mají ale jiný přístup. Zatímco belgická města se soustředí na inovativní služby, Barcelona je zase jedničkou v inovativních konceptech městského plánování,“ uzavřela Vassilakouová.

Autor: Kateřina Zichová

Zdroj: https://euractiv.cz/