Energie

Čistá energie je základním pilířem Zelené dohody pro Evropu. Cílem strategie je dosažení energeticky neutrálního systému.

Čistá energie – to je základní pilíř Zelené dohody pro Evropu. Výroba a užití energie je nezbytné pro zaměstnanost a hospodářství a zároveň velmi zranitelné vůči vnějším cenovým šokům nebo bezpečnosti dodávek energetických zdrojů.

Členské státy mají nyní k dispozici dvě klíčové strategie EU:

Strategii pro integraci energetického systému; a
Vodíkovou strategii.

Evropská komise těmito dokumenty navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu s cílem dekarbonizace evropského energetického systému. Obě strategie mají za cíl nejen energetickou transformaci, ale i posílení konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti zemí Evropské unie na mezinárodním poli. Přechod k čisté energii v nejdotčenějších regionech Evropy bude navíc podpořen klíčovým nástrojem EU – Mechanismem pro spravedlivou transformaci.

Zajištění energetické účinnosti je prioritou Evropské Unie, přičemž další dekarbonizace energetického systému je zásadní pro dosažení cílů v oblasti klimatu v letech 2030 a 2050.

EU byla od začátku hybnou silou v oblasti čisté energie: již v roce 2009 stanovila EU jako první ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu. Cíle do roku 2020 dosáhnout 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% energie z obnovitelných zdrojů a 20% energetické účinnosti byly v té době opravdu průkopnické.

O dekádu později je EU obecně na dobré cestě k dosažení cílů do roku 2020. Cítili jsme ekonomické přínosy čisté energie: je možné snížit emise a dosáhnout růstu HDP plus čistý nárůst zaměstnanosti v energetickém sektoru. Obnovitelná energie v Evropě navíc zlevnila. Solární a větrná energie nyní za tržních podmínek soutěží s jinými formami výroby energie.

Uvádí se, že výroba a užití energie v hospodářských odvětvích ekonomiky tvoří více než 75% emisí skleníkových plynů v celé EU. Z tohoto důvodu je potřeba vytvořit energetický sektor, který je z velké části založen na obnovitelných zdrojích a je doplněn „rychlým vyřazováním uhlí a dekarbonizací plynu“.

K zajištění tohoto cíle je „nezbytné zajistit, aby byl evropský trh s energií plně integrován, propojen a digitalizován při respektování technologické neutrality“.

Přechod na čistou energii se v EU zaměří na příležitosti, které mohou poskytnout obnovitelné zdroje energie, které budou mít „zásadní roli“.

Zelená dohoda zmiňuje zvýšení produkce větrné energie na moři, které bude zásadní a spolu s inteligentní integrací obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a dalších udržitelných řešení napříč odvětvími „pomůže dosáhnout dekarbonizace za nejnižší možné náklady“.

V České republice se energii věnujÍ

Ministerstvo průmyslu a dopravy ČR

Sekce energetiky připravuje státní energetickou koncepci a s ní související strategické dokumenty. Dále zajišťuje soulad strategických dokumentů v oblasti energetiky s koncepcí hospodářské strategie a politiky vlády a hospodářsko-politickými procesy v Evropské unii.

Státní energetická inspekce

Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. SEI provádí kontrolní činnost danou zákonem o hospodaření energií.

Dokumenty

Cirkulární Praha 2030

Cirkulární Praha 2030 — Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

27. 1. 2022

Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030

Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 nastiňuje strategii, jak snížit emise CO2 o 45 %. Dokument je současně Akčním plánem pro udržitelnou energii a klima (Sustainable Energy and Climate Action Plan – SECAP), jak jej definuje společná iniciativa evropských měst a obcí Covenant of Mayors for Climate & Energy, k níž se hlavní město v roce 2018 oficiálně připojilo.

4. 10. 2021

Strategie EU pro integraci energetického systému

8. 7. 2020

Vodíková strategie EU

8. 7. 2020

Evropský právní rámec pro klima

4. 3. 2020

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu

Dokument obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisní skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.