Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

O nás

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

Budovy

Budovy spotřebují zhruba 40 % energie v celé EU a připadaná na ně 36 % emisí CO2. Renovace budov je proto jeden z hlavních pilířů Zelené dohody pro Evropu.

Budovy jsou největším spotřebitelem energie v Evropské Unii. S 40% spotřebou energie předběhly v tomto směru i automobilovou dopravu. Právě kvůli své energetické náročnosti budovy představují klíč k řešení klimatické změny a jejich obnova výrazně pomůže k dosažení klimatické neutrality. Vyhlášená zrychlená obnova budov zvaná „Renovační vlna“ je nový plán zařazený pod Zelenou dohodou pro Evropu, který má za cíl do roku 2030 rekonstruovat 35 miliónů energeticky neefektivních budov. Snížení energetické náročnosti budov znamená též nižší spotřebu energie a úsporu finančních nákladů, vyšší využití energie z obnovitelných zdrojů, moderní dálkové vytápění a případně chlazení, vyřešené nakládání s odpady, udržitelnou mobilitu a sociální soudržnost.

Oblast politiky obnovy budov není v EU nová a historicky ji řeší směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) 2018/844/EU. Obnova budov nabyla ještě větší důležitosti v souvislosti s plánem obnovy po krizi Covid-19, z toho důvodu, že stavební práce mohou vytvářet pracovní místa, posílit ekonomiku a také dosáhnout konkrétních, relevantních cílů udržitelnosti, jako je energetika účinnost. Přepokládá se, že do roku 2030 vznikne 160 000 nových pracovních míst ve stavebnictví, sníží se energetická chudoba a zvýší se kvalita života obyvatel EU.

Legislativa týkající se budov v EU již vyžaduje, aby všechny členské státy připravily a zavedly dlouhodobé strategie obnovy pro renovaci svého fondu budov tak, aby se do roku 2050 stalo vysoce energeticky účinným a dekarbonizováno – což ve skutečnosti zajistí, aby celý fond budov vyhovoval téměř nulové úrovní energetické náročnosti (nZEB).

Velmi důležité je trvat na zásadním zvýšení energetické účinnosti kvůli výraznému snížení spotřeby primární energie ve fondu budov; šířit zkušenosti s osvědčenými postupy za účelem financování úspěšného inovativního výzkumu, jak kvalitně obnovit budovy, a uložit povinnost zásadní energeticky efektivní rekonstrukce na definované segmenty budov, např. na kancelářské budovy.

Cílem bude přinejmenším zdvojnásobit roční míru obnovy stávajícího fondu budov.

V České republice se tématu věnuje

Dokumenty

Cirkulární Praha 2030

Cirkulární Praha 2030 — Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

  • ČR
  • 27. 1. 2022

Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030

Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 nastiňuje strategii, jak snížit emise CO2 o 45 %. Dokument je současně Akčním plánem pro udržitelnou energii a klima (Sustainable Energy and Climate Action Plan – SECAP), jak jej definuje společná iniciativa evropských měst a obcí Covenant of Mayors for Climate & Energy, k níž se hlavní město v roce 2018 oficiálně připojilo.

  • ČR
  • 4. 10. 2021

Směrnice o energetické náročnosti v budovách (EPBD) 2018/844/EU

Směrnice o energetické náročnosti v budovách (EPBD) 2018/844/EU, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

  • EU
  • 30. 5. 2018

Lidé

Jan Pejter

Jan Pejter

Garant tématu

Ředitel divize Mezinárodních projektů ve společnosti ENVIROS a Senior Konzultant

Zprávy

Akce

6. 12. 2022

Potenciál místní ekonomiky 2022 – Budoucnost veřejných projektů

Projekty

K tomuto tématu nemáme zatím žádné projekty.

Přihlašte se k odběru novinek