V Praze se sešli odborníci ze stavebnictví, finančnictví, energetiky a státní správy, aby zhodnotili dosavadní výsledky projektu Zelená dohoda pro budovy (GD4B) a řekli si, jak navržená opatření, která byla poslední tři roky diskutována několika stovkami účastníků kulatých stolů, implementovat do praxe.
Budovy jsou dnes zodpovědné za 40 procent spotřeby globální energie a s ní spojenou produkci skleníkových plynů. Proto se projekt zaměřuje právě na ně.
„Padesát čtyři navržených opatření, které mají pomoci snížit energetickou náročnost budov, nejsou svatým grálem, ale rozhodně je lze považovat za promyšlené a prokonzultované milníky na cestě k plnění našich závazků v oblasti dekarbonizace,“ uvedl Jiří Karásek ze společnosti SEVEn Energy národní koordinátor projektu GD4B.
Průřez opatřeními z oblasti energetiky budov prezentoval Radim Kohoutek z Asociace poskytovatelů energetických služeb, jejíž členové jen loni realizovali energeticky úsporné projekty za dvě miliardy korun. Řeč byla o energetických službách se zárukou úspor, kde investice do energeticky úsporných opatření jsou hrazeny z budoucích garantovaných úspor energie. „Zákazník tak nepotřebuje prvotní investici, a pokud je potenciál úspor dostatečný, obejde se bez i dotací či vlastních financí, což může být v budoucnu mimořádně důležité,“ upozornil Radim Kohoutek. To ovšem neplatí pro organizační složky státu, kam patří například policie, soudy, celmí úřady a další početné instituce, a proto se nyní budou hledat cesty, jak metodu EPC otevřít i pro ně.
Hovořilo se i o SECAP, což jsou akční klimatické plány pro udržitelnou energii a klima, zjednodušeně řečeno se jedná o závazek měst a obcí k měření energie a CO2. To ovšem vyžaduje zajištění technické podpory pro municipality. I to je jedno z doporučovaných opatření projektu GD4B.
Důležitou oblastí je udržitelné financování. Petr Dovolil z PwC připomněl fakt, že Green Deal je tu s námi už řadu let a jeho důležitými hybateli jsou finanční instituce, které pro zachování svoji udržitelnosti stále významněji přesměrovávají své finanční toky směrem k environmentálně udržitelným aktivitám a technologiím. Opatření navrhovaná kulatými stoly projektu GD4B proto upozorňují na citelně chybějící národní strategii, národní akční plán a aktivní koordinační skupinu v oblasti udržitelného financování.
Také stavebnictví má v souvislosti s dekarbonizací zadané úkoly. Zatím však stále není jasná metodika nefinančního reportingu ESG. Klíčovou oblastí bude snižování energetické náročnosti stavební výroby prostřednictvím digitalizace, většího důrazu na kvalitu vzdělávání a průmyslovou výrobu. Řešit je třeba i uhlíkovou stopu stavební dopravy. „Už dnes existují stavební stroje využívající bateriové systémy, to se ale netýká liniových staveb typu dálnice, kde je nelze dobít. Navíc, mějme na paměti, že nerosty a drahé kovy, ze kterých se baterie vyrábí, se nachází v Číně,“ připomíná Ondřej Franek ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Projekt Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings), který je součástí́ celoevropské́ iniciativy financované́ z programu Horizon 2020, v květnu 2024 končí. Konsorcium projektu, které sdružuje v České i Slovenské republice devět partnerů, však ve svojí práci bude pokračovat. „Před námi nyní stojí možná ještě větší úkol: hledat partnery či podporovatele pro jednotlivá opatření, kteří budou vnímat jejich důležitost, kteří je uvedou do života,“ dodává Jiří Karásek. Tady může pomoci nově založená celoevropská Koalice pro financování energetické účinnosti, které bude řízena formou plenárních zasedání za účasti nejvyšších politických představitelů každé členské země, kterým bude předsedat Evropská komise. Konkrétní úkoly pak budou řešit expertní skupiny, a především národní centra/huby. Výstupy projektu GD4B, kterými jsou prodiskutovaná a rozpracovaná konkrétních opatření vložená do cestovních map, mohou být dobrým základem pro rychlý start národních hubů, což může přispět ke skokovému posunu v otázce dekarbonizace.