Změna klimatu

Vize EU do roku 2050 spočívá v dosažení uhlíkové neutrality, tj. ve snížení emisí skleníkových plynů co nejvíce, jak je to jen možné, při současných kompenzacích pro jakékoliv zbytkové emise, např. prostřednictvím dodatečné výsadby lesů. Tento cíl emisní rovnováhy „čisté nuly“ tak bude dosažen tehdy, když množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry bude neutralizováno.

EU si také na konci roku 2020 schválila mezitímní cíl na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o minimálně 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Toto je podstatný nárůst oproti předchozímu cíli snížení o 40 %.

EU bojuje proti změně klimatu prostřednictvím ambiciózních politik doma i v úzké spolupráci s mezinárodními partnery. Toto je dáno skutečností, že faktory ovlivňující změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou globální povahy a nejsou omezeny státními hranicemi. Proto Zelená dohoda pro Evropu představuje nedílnou součást strategie Evropské komise k provádění Agendy OSN 2030 a Cílů udržitelného rozvoje OSN.

Evropské klimatické výzvy

Evropská zelená dohoda představuje plán klíčových politik a opatření potřebných k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Zahrnuje i navýšení investic do špičkového výzkumu a inovací s programy, jaký představuje například program Horizont Evropa.

Klíčovým akcemi EU v rámci cíle Zelené dohody pro Evropu „Ambice v oblasti změny klimatu“ představují:

• Evropský právní rámec pro klima, jenž zakotví cíl klimatické neutrality do roku 2050 (návrh je připraven a probíhá legislativní proces jeho přijetí v orgánech EU, viz sekce Dokumenty) – stanovuje cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 začlení do práva EU, jakož i povinnosti EU k jeho dosažení.
• Plán dosažení cíle klimatu do roku 2050 (přijato 17.09.2020, viz sekce Dokumenty) – spočívá v dalším snížení skleníkových emisí alespoň o 55 % vůči úrovním roku 1990.
• Evropský klimatický pakt (přijato 9.12.2020, viz sekce Dokumenty) – jeho účelem je zapojit občany a všechny části společnosti do činností v oblasti klimatu.
• Revize příslušných legislativních opatření (zejména v kontextu nového mezitímního klimatického cíle do roku 2030) s cílem dosáhnout vyšší míry ambice v oblasti klimatu v návaznosti na přezkum směrnice o systému obchodování s emisemi; nařízení o sdílení úsilí; nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví; směrnice o energetické účinnosti; směrnice o obnovitelných zdrojích energie; výkonnostní normy pro osobní automobily a dodávky, pokud jde o emise CO₂ (k přijetí do června 2021).
• Revize směrnice o zdanění energie (k přijetí v roce 2021).
• Mechanismu kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem (k přijetí v roce 2021).
• Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (k přijetí na začátku roku 2021)– účelem je zintenzivnit snahy o zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu, zajištění prevence a připravenosti s tím, že EK chce zajistit, aby byly podniky, města i veřejnost s to zohlednit změnu klimatu při řízení rizik.

Tyto politické reformy mají pomoci zajistit účinné stanovení cen uhlíku v celém hospodářství. To má následně podpořit změny v chování spotřebitelů a podniků a usnadnit růst udržitelných veřejných a soukromých investic. Různé cenové nástroje se mají navzájem doplňovat a společně poskytovat soudržný politický rámec. Z pohledu EU je také nezbytné zajistit, aby zdanění bylo v souladu s cíli v oblasti klimatu.

EU si je vědoma, že celosvětové výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí jsou významným multiplikátorem hrozeb a zdrojem nestability. Ekologický přechod změní geopolitiku, včetně globálních ekonomických, obchodních a bezpečnostních zájmů. To vytvoří výzvy pro řadu států a společností.

EU chce spolupracovat se všemi partnery na zvýšení odolnosti proti změně klimatu a životního prostředí, aby se předešlo tomu, že se tyto výzvy stanou zdroji konfliktů, potravinové nejistoty, vysídlení populace a nucené migrace. Tímto přístupem chce podpořit spravedlivý přechod na celém světě.

Dopady politiky v oblasti klimatu by se měly stát nedílnou součástí uvažování a činnosti EU v oblasti vnějších otázek, a to i v kontextu společné bezpečnostní a obranné politiky. Proto chce EU i nadále vést mezinárodní jednání s cílem zvýšit ambice hlavních producentů emisí ještě před konferencí OSN o změně klimatu, která proběhne v Glasgow (COP26) v listopadu 2021.